Školní dlouhodobá preventivní strategie vychází z obecně platné legislativy, zákona č. 564/2004 Sb. (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a resortních metodických pokynů týkajících se projevů rizikového chování žáků.

Cílem prevence je diferencované působení na níže uvedené primární a sekundární cílové skupiny. Diferencované působení je zohledňováno v opatřeních, které realizujeme prostřednictvím svých aktivit. Konkrétní rozpracování preventivního působení na cílové skupiny je rozpracováno v MPP.

1. Primární cílové skupiny
   1. Žáci
      Cílem působení v oblasti prevence rizikových projevů chování je žák:
      • s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům
      • schopný dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí
      • s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi
      • schopný řešit, případně schopný nalézt pomoc pro řešení problémů
      • s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám
      • podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek
      • otevřený a pozitivně nastavený k sociálním vztahům
      • aktivně přijímající zdravý životní styl ( životospráva, sportovní a kulturní aktivity)
   2. Pedagogičtí pracovníci
      Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagogický pracovník vzdělaný, kvalifikovaný, komunikativně, psychologicky a alespoň částečně speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomění žáka a je schopen vyučovat za aktivní účasti žáků
      Zvyšování odolnosti žáků proti rizikovým projevům chováním vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních.
2. Sekundární cílové skupiny
   1. Rodiče dětí a veřejnost
      Cílem je aktivní zapojení rodiny i veřejnosti do prevence rizikových projevů chování, a to prostřednictvím dostatečného informování a aktivitami specificky zaměřenými na tuto cílovou skupinu.
      Důležité je i zapojení a spolupráce všech zainteresovaných subjektů jak resortu školství (PPP, SVP apod.), tak i resortů participujících a na primární prevenci spolupracujících (MPSV, MZ, MV, Policie ČR, OSPOD apod.).
3. Stručná analýza současného stavu
   Z celé škály projevů rizikového chování žáků se ve škole v míře, která signalizuje nutnost preventivních aktivit objevuje:
   1. záškoláctví a skryté záškoláctví: V posledních 2 letech velmi omezený jev. Pro svou relativní snadnost realizace vyžaduje problematika stále zvýšenou pozornost.
   2. šikana:je v podstatě ojedinělým, izolovaným jevem pohybujícím se v první fázi maximálně na počátku druhé fáze. Nejčastěji v rovině slovního urážení, vulgárních nadávek. Souvisejícím jevem je kyberšikana. Nebezpečná pro svou snadnost a anonymitu. Problematika vyžaduje být stále ve střehu a vnímat situaci.
   3. drobný vandalismus: projevuje se omezeně, izolovaně, a to zejména na chlapeckých WC (nevhodné kresby atd.) Mimo budovu školy se projevuje zejména v souvislosti s tím, když jsou k obědu banány, pomeranče, jogurty atd. Žáci odhazují slupky a kelímky na veřejná místa a v areálu školy. Problematika vyžaduje zvýšenou pozornost, neustálou osvětu a kontrolu.
   4. úrazy žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech:
      školní rok 2014/2015 – 4,4 úrazů, přepočtený počet na 100 žáků
      absolutní počet úrazů 8 - z uvedeného počtu bylo 6 úrazů v tělesné výchově
      
      školní rok 2015/2016 – 5,3 úrazů přepočtený počet na 100 žáků
      absolutní počet úrazů 10 z uvedeného počtu bylo 6 úrazů v tělesné výchově
      Počet úrazů má ve srovnání s minulým obdobím (2013- 2016) mírně klesající tendenci.
4. Opatření k minimalizaci uvedených projevů rizikového chování
   
   1. Vypracování každoročního MPP s uvedením konkrétních postupů při prevenci uvedených jevů
   2. Pravidelné proškolování pedagogických pracovníků v rámci DVVP (zejména bod b)
   3. Jednotný přístup zaměstnanců školy k uvedeným jevům
   4. Důslednost třídních učitelů při omlouvání absence žáků
   5. Informovanost a těsná spolupráce s rodiči či zákonnými zástupci žáků
   6. Nabídka volnočasových aktivit
   7. Svědomité provádění dozorů, poučení žáků, odvádění žáků po ukončení výuky po schodech (zejména bod c).
   8. Začlenění preventivní problematiky do vhodných předmětů, besedy, zabezpečení výukových materiálů, procvičování komunikativních dovedností žáků, atd.)
   9. Spolupráce s odbornými institucemi – „síť pomoci“. Nutno nasadit také ankety a dotazníky mezi žáky.
   10. Pro maximální snížení úrazů především v tělesné výchově nutno průběžně přijímat organizační, pedagogicko-výchovná a technická opatření. (např. pěnové míče, spec. míče pro vybíjenou atd.)